Z médií

Infiltrace: Obchod se svědomím

Co vše se odehrává za zdmi našich nemocnic? Jak se k nám pacientům chovají lékaři? Jak se ze zdravého dítěte může stát ležící troska? To vše odhalila skrytá kamera v dalším díle cyklu Infiltrace. Režie Š. Maixnerová

Desatero práv pacienta

Článek přibližuje deset základních práv pacienta z pohledu Kanceláře ombudsmana pro zdraví. Zveřejněn byl ve Zdravotnických novinách.

K aktuálním rozhodnutím Ústavního soudu o otázce promlčení nároku na mimořádné zvýšení náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění

Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění je esenciální složkou náhrady nemajetkové újmy na zdraví. Bolestné je poskytováno jako jednorázová náhrada vytrpěné bolesti způsobené poškozením zdraví, jeho léčením či odstraňováním následků poškození, zatímco účelem náhrady za ztížení společenského uplatnění je reflektování překážky lepší budoucnosti poškozeného vzniklé z důvodu způsobené újmy na zdraví, jejímž obsahem je omezení či ztráta možnosti seberealizace poškozeného ve všech myslitelných oblastech jeho života.

Informovaný souhlas – teorie a realita v nemocnicích

Úmluva o lidských právech a biomedicíně i zákon vychází z toho, že má-li pacient dát souhlas k nějakému zdravotnímu výkonu, musí být tento souhlas informovaný, tedy musí obdržet informace o povaze zákroku, jeho důsledcích, rizicích, případně jiných možnostech léčby. Je otázkou, zda tyto informace mají být podány písemně, či ústně. Důraz je kladen na rozhovor lékaře způsobilého příslušnou zdravotní službu poskytnout a pacienta, který k ní má dát svůj informovaný souhlas.

Dříve vyslovené přání – předem vyslovený (ne)souhlas s poskytnutím léčby

Právo souhlasit či nesouhlasit s léčbou, případně způsobem léčby, je snadno vykonatelné v případě, kdy je člověk schopen se k této otázce vyjádřit. Přání se ovšem těžko prosazuje v situaci, kdy dojde ke ztrátě schopnosti člověka tento souhlas či nesouhlas vyslovit. Institut dříve vysloveného přání poskytuje možnost se k léčbě vyjádřit pro případ, že takováto situace nastane. Dříve vyslovené přání bude nepochybně sloužit zejména pro vyjádření nesouhlasu s poskytnutím léčby, tedy k jejímu odmítnutí pro budoucí případy.

Odškodnění duševních útrap jako nemajetkové újmy

Újma na přirozeném právu člověka může vzniknout mnoha způsoby. Mezi nejčastější bude zřejmě spadat ublížení na zdraví, ale patří sem rovněž zásahy do důstojnosti člověka, porušení jeho soukromí či neoprávněné nakládání s jeho projevy osobní povahy. Pokud dojde k újmě na přirozeném právu člověka, je poškozený oprávněn se domáhat náhrady nemajetkové újmy. V rámci náhrady nemajetkové újmy se poškozenému nahrazují rovněž duševní útrapy, které mu byly zásahem způsobeny.

Kdy zaměstnavatel nehradí škodu za pracovní úraz

Zaměstnavatel není povinen hradit škodu zaměstnanci za pracovní úraz ve dvou případech. Především se jedná o úplné zproštění povinnosti, kdy zaměstnanec porušil bezpečnostní předpisy, nebo úraz byl příčinné souvislosti s jeho opilostí a tyto důvody byly jedinou příčinnou škody nebo nemajetkové újmy. O částečné zproštění povinnosti zaměstnavatele jde tehdy, kdy uvedené důvody byly jednou z příčin škody nebo kdy zaměstnanec si způsobil pracovní úraz svým lehkomyslným jednáním.

Záchranka se musí ženě omluvit za převoz dítěte do porodnice a zaplatit jí 100 tisíc korun

Jihomoravská záchranná služba se musí omluvit matce z Brna za to, že ji po domácím porodu v roce 2010 donutila i s novorozencem přejet do porodnice. Olomoucký vrchní soud v tomto týdnu potvrdil únorový rozsudek Krajského soudu v Brně, rozsudek je tak pravomocný. ČTK to řekl mluvčí olomouckého vrchního soudu Vladimír Lichnovský. Záchranka také musí vyplatit odškodné, a to matce dítěte a dítěti samotnému v celkové výši 100.000 korun. Vedení záchranky pochybení odmítá. Jak dnes ČTK řekla mluvčí záchranářů Hedvika Kropáčková, záchranáři podají dovolání k Nejvyššímu soudu.

Chci se s Vámi poradit